Čeleď: vřesovcovité (Ericaceae)
Popis:
Je to drobný, stálezelený keřík s poléhavými a často kořenujícími větvemi, jež jsou porostlé střídavými lístky a to tak, že na postranních větvičkách stojí velmi hustě. Listy jsou čárkovité, přisedlé, drobné, vzájemně se překrývající, většinou různě nazelenale zbarvené. Kvítky jsou zvonkovité, drobné v rozličně hustých klasnatých hroznech, většinou úzce protáhlých, velmi dekorativních. Květy fialově růžové až bílé. Kvete v VII až IX. Plodem je nahnědlá tobolka. Tobolka obsahuje mnoho drobných semen.
Výskyt:
Vřes je význačnou rostlinou chudých, kyselých, a hlavně písčitých půd. Roste v lesích i na výslunných skálách a stráních, ale také na rašelinách, a to z nížiny až vysoko do hor. Obyčejně tvoří rozsáhlé porosty, jimž říkáme vřesoviště. Je domovem v Evropě a Malé Asii a na východ zasahuje až do západní Sibiře. Sahá dosti daleko na sever (místy až k 68° severní šířky). Zplaněle se vyskytuje také v Severní Americe. Nejrozsáhlejší vřesoviště jsou v severním Německu. Vřes je dávná užitková rostlina, v Irsku se údajně vařilo z květů vřesu pivo, podle množství semen se také věštil průběh nadcházející zimy – krutost zimy prý rostla s jejich množstvím.
Pěstování:
Pro úspěšný růst je třeba volit slunné stanoviště a propustnou, živinami chudou a kyselou půdu, kterou čas od času můžeme vylepšit přidáním rašeliny, písku nebo lesní hrabanky. Kromě včasného jarního seříznutí, které zaručí kompaktní růst, vřes jinou péči nevyžaduje. Přesazování je riskantní.
Léčitelství:
Obsahuje třísloviny (asi 7%), flavonoidy (quercitrin), alkaloid ericolin, silici, sliz, saponiny, hořčiny, pryskyřice, kyselinu křemičitou, organické kyseliny, glykosid arbutin. Sbírá se nať (Herba callunae) nebo květ (Flos callunae). Nať se sbírá v době květu seřezáváním, suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 45 °C. Květy se sbírají protažením nati mezi prsty (případná příměs listů není na závadu). Droga působí desinfekčně zejména v oblasti močových cest, močopudně, potopudně, dobře působí při zánětu pánvičky ledvinné a na močové kaménky, schopnost odvodňování se uplatní při otocích, vřes dále uklidňuje, prohlubuje spánek, reguluje trávení, působí mírně protiprůjmově, vylučuje z těla kyseliny močové a proto je vhodný při dně a revmatismu, protizánětlivě působí v trávicím ústrojí, v močových cestách a zejména v ženských orgánech.
Aplikace:
Vřes se používá formou nálevu připravovaného běžným způsobem; je vhodný pro dlouhodobé používání.
Odvar – 2 lžičky květů nebo zelených nedřevnatých větviček, čerstvých nebo sušených, krátce povaříme ve 1/4 l vody. Necháme 15 minut stát, přecedíme a popíjíme vlažný 1 – 2 šálky denně. Většinou se podává ve směsích:
- jako sedativum – s meduňkou, chmelem, levandulí a ovsem
- jako diuretikum – s květem prvosenky jarní a tužebníku, s listy kopřivy a břízy
